neděle 12. května 2013

Zemský ráj to na pohled

Naše útulné vesničky, bílé domečky s červenými střechami stejně skloněnými, aby zvládly sníh i déšť ... ... mírně zvlněná krajina s poli a loukami nepravidelnými podle klikatých cest, v pozadí modravý horský hřeben ........ "To není země, to je zahrádka," pravdu díte, pane doktore, co jste se vždy kochal rád. 
  :-)  



  Počítejte ... kolik je tu odstínů zelené??? Přesný počet je ......

 

   Moc!  :-) 


Už zase kvete řepka. Pole budou krásně žlutá a mnozí lidé, hlavně děti budou usmrkané a oteklé kvůli agresivnímu pylu, jehož teď je a bude ve vzduchu taky přesně ..... moc!


(Zajímalo by mě, jak fotí doopravdičtí fotografové kontrastní snímky. Nahoře jasné nebe, dole pole. Jak se to dělá, aby jedna část nebyla příliš tmavá... A když to zkusím tak trochu na obě strany, není to ostré nikde. No, musím se asi ještě hodně učit, hodně učit. :-)))  )


    A nakonec informativní snímek. Kdyby náhodou někdo nevěděl, kudy se dostat do nebe, tak určitě tudy.  :-)







:-)










16 komentářů:

  1. Nejkrásnější zážitek z posledních dnů - procházka jarním bukovým lesem. Sluneční paprsky z něj udělaly zelený chrám... jsem vděčná za takový zážitek.
    Cesta do nebe je úžasná!

    OdpovědětVymazat
  2. ad 1 a 2: Děkuji za ocenění Cesty do nebe.
    Ony by se ty druhé snímky taky třeba povedly víc, ale bylo zataženo, tak je to neostré, ("musela jsem to trochu vytáhnout"). Asi je to tím.
    Pokud byste měli nějakou radu při zacházení s automatickýcm kompaktem, tak ji asi uvítám. Ale co tam řešit(clonu, čas), když je to automat, žejo.

    Báro, byla jsi taky v lese, i když tě choroba trápí? Tak to ti přeju. Ano, les je pro mě také často chrámem.

    OdpovědětVymazat
  3. 3 Choroba je divná. Zatímco běžně lidé mají streptokoka na mandlích a říkají tomu angína, moji streptokoci se mi usadili v noze, na začátku to strašně bolelo, ale teď už mohu chodit. Měla jsem absťák, promarodit jarní probouzení přírody by mi bylo líto.

    Automatem někdy stačí trochu pohnout, zaostřit kousek jinam, vrátit se objektivem zase zpět, jsou to drobné korekce, ale někdy to dělá divy. Zbytek se musí dotvořit v počítači, pokud to jde.

    OdpovědětVymazat
  4. ad 4: Děkuji za rady s foťákem, Báro.
    Chroba je asi důsledek psychosomatický (námět na přemýšlení). Děláš vážný životní krok s tím stěhováním a protože to plně neprožíváš navenek, více vnitřně, tak se to vrazilo do nohy (krok). Dostala jsi čas si všechno ověřit, prověřit (bábovka na stůl přistála!), takže já myslím, že té noze můžeš říct, že se klidně může uzdravit, že to bude všechno v pohodě. :-)))

    OdpovědětVymazat
  5. Leničko, cesta do nebe je úžasná. Cesty mám ráda, ať vedou kamkoliv, hlavně když nejsou asfaltové.
    Naše vesničky jsou opravdu kouzelné, zvlášť když ještě někde vykukuje kostelík. My se při jízdě taky kocháme, ale ostatní řidiči pro to nemají pochopení! ;-)
    Řepka je zase úplně všude, při focení krajiny se jí nedá skoro vyhnout. Ty jsi při jejím focení měla zaostřit na prostřední rostlinu, protože je na tomhle snímku dominantní. Co se týká rozhraní světla a stínu nebo focení při zhoršené viditelnosti, to by bylo na dlouhé povídání. Je potřeba zkoušet, jinak to prostě nejde.
    Leni, jen tak dál, jde ti to dobře.
    Zdravím tě a děkuji za tvoje milé vtipné komentáře. :-) Hanka

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Leni,
    jo..moc hezká cesta do nebe, krásně symbolická a ne smutná..

    OdpovědětVymazat
  7. paráda, úžasné!
    Drak od vody

    OdpovědětVymazat
  8. ad 6 - 8: Ó děkuji za komentáře pochvalné ...... hezky se to čte, když je večer člověk poněkud uondán zápasem s loupežníky klidu a míru v duši. Brzy tam půjdu zas a cestě to vyřídím, jak se vám líbila.

    ad 6: Hani, já ti tohle na tvůj blog nenapíšu, to by bylo drzé, ale tady si troufnu - s úsměvem: "Hani, JÁ :-) NIKDY nezlobím a nepřeháním a chválit si budu, koho chci, i kdyby on nechtěl. :-))))) A vzdychám si taky podle svého. Jasné?!?" :-))))) ...... "A když se mi něco nelíbí, tak by mě k pochvale nikdo nedonutil. Takže co říkám, je vždycky pravda pravdoucí (protože moje :-)))))
    Děkuji za pochopení. :-))))))"

    ad 7: Aninko, moc tě zdravím! Ráda tě tu vidím .... ehm slyším ..... ehm čtu. Jakpak se ti daří?????
    Ó jak by mohla být cesta do nebe smutná? Do nebe je vždycky krásná, přeci. :-)
    Na tom kopci jsem mockrát stála, cítím se tam vždycky moc hezky. Jo jo, já jsem v nebi častým návštěvníkem, stačí zavřít oči a ....... dobrou noc. :-)

    ad 8: Draku, není třeba mi pochvaly oplácet :-) , ale jestli je to doopravdy, tak mě to těší - od takového fotografa. A prosím neplivej do vody :-), mám takový dojem, že ta vaše voda teče i k nám. (Pššššt!) Je mi nějaká povědomá ..... :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Snad jsem toho tolik neřekla, Leni!!! ;-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) To byla legrace, samozřejmě. A i kdyby ..... ty můžeš. :-)

      Vymazat
  10. Leni ahoj, momentálně se to ustáluje k lepšímu, ale epizoda byla zase, ale tentokrát jsem ač resictovaná, nakonec zas vyhrála :")
    Napíšu mailem, snad, jen stručně. Nějak málo teď u počítače vydržím a sem mi o tom psát nechce...důležité je, že už jsem si mohla fakt uklidit..pomalu, ale jistě, ale docela poctivě. A dál se uvidí začátkem dalšího měsíce, zatím se neví..
    Snad se máš fajn, alespoň z fotek je vidět, že vidíš samé pěkné věci :)

    OdpovědětVymazat
  11. ad 11: Aninko, ty si to tedy pěkně "vychutnáváš", ach jo. Tak koukej, už je sluníčko, pěkně, tráva se zelená, tak už nikam do nemocnice se nechat resuscitovat nechoď. Jdi do lesa, polož se k vodě, poslouchej šumění v korunách stromů ... to tě uzdraví ... docela určitě. Moc tě zdravím a myslím na tebe.

    OdpovědětVymazat
  12. Připojuji se, anino,
    ať tě jaro baví.

    OdpovědětVymazat
  13. To je nádherný výhled ... a dokonce je u vás i cesta do nebe:-)))
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  14. ad 14: Ahoj Ajko, děkuji za návštěvu. .... Víš, ...... ono je u nás VŠECHNO! :-)))))))))))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!