pátek 10. května 2013

U řeky


Veselá, rychlá a bezstarostná bývá voda jarní. Rozpustilá a z břehů se nezodpovědně vylévající. Lecos ve své teenagerovské nespoutanosti napáchá. .....


 
Nebezpečné mohou být jarní peřeje a každé dobrodružství v nich může stát lidi mnohé ..... silné víry, pod hladinou temné síly.
(ach jo, už se mi to zase rýmuje :-)  Tyhle říkanky musejí přestat!  :-) )
Něčeho  se musíš držet – hlavně v mládí,
temnota vždy vábí, svádí. 



Nechť  tě chrání  skála, břeh,
zdravý rozum mluvit nech.
Neskákej v jarní vody a city bezbřehé ...

Drž se prosím trochu zpátky
neprodej své pondělky i pátky
za chvilku veselou v peřeji
Miluj a žij hlouběji, ne rychleji. 

 ---   ---   ---

„Počkej na mě, chci si s tebou povídat,“ volala jsem na vodu. „Promiň, promiň, spěchám, je jaro ......“ volala vesele přes rameno, zatočila se ve víru a mizela za zákrutou, „moje sestra za mnou ti snad odpoví ....... „ 
Jenže voda, i ta druhá i třetí ......  stále jen utíkala .... 



Jen koryto a já jsme zůstávali. 
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky ... vše plyne ...
... stále a stále živá Hérakleitova slova.
(už zase ta rýmovaná slova a to jsem jich asi kilo vymazala)

Jen já a břeh zůstáváme? I ba ne. Břeh i já podléháme proměnám. V mysli, v citech, v těle, malé i velké děje.  City se zklidňují, mysl utichá ....... zbývá jen ....... tichá radost ze života. Hluboké uvědomění „já jsem“.  Věta vět.  Jsem tu se všemi a se vším, patřím sem. K řece, ke skalám, ke stromům, k lidem.  
A kdybych se odstěhovala, tahle řeka už ve mně zůstane. Stejně jako ve mně proudí hluboké a široké Labe, od dětství.  Chránilo mě svou hlubokou moudrostí, než jsem vyrostla. A topoly černé – vysoké a štíhlé - stály vždy na stráži.  

Tady řeku obklopují olše, vrby, osiky, buky, břízy, akáty, borovice ...... pestrý a barevný je život s nimi.
A dole po proudu tu je hladina též k moudrosti a klidu dorostlá.  Až když se hladina (života?) zklidní, může zrcadlit život kolem, pojmout jej, prožít, vychutnat.  


  

A pod hladinou ..... to je teprv svět!
A v něm záhada!
Pozornému čtenáři doporučuji pravý dolní roh fotografie.
Zdá se, že mi podařilo vyfotit malého zeleného ..... asi mimozemšťana! Trochu se rozčiloval, že ho ruším při zkoumání malých vodních živočichů.  Vypadalo to tak. 



Máte snad jiný vjem???

---   ---   ---

A kdyby se vám snad chtělo dále rozjímat,  můžete si připomenout ...



Modlitba:   http://www.youtube.com/watch?v=plLcX2m_4gM











9 komentářů:

  1. I v temné vodě se odráží modré nebe a zelený mužíček na topole, podle skal, zatleskal.

    OdpovědětVymazat
  2. Tý jo! Toho zeleného mimozemšťánka jsem sice přehlédl (už ho vidím), zato na mne vybafla vodní víla. Na třetím snímku, v dolní polovině uprostřed. Když si k noťasu lehneš na pravý bok, možná se na Tebe také zašklebí (buď připravena a nelekni se). :-))

    Na snímku nad ním se pro změnu prohánějí nějací běsi či co. Možná si jen zablbli a zase peláší dál. Pokud bys je neviděla, tak už jsou zase pryč. :-)))

    Už nejsem tichý čtenář, Lenko, alebrž opět sdílný čtenář, který rád pohovoří nejen se stromy :-), ale i s Tebou.

    Nechal jsem se navést i na odkázanou vodní hudbu a málem jsem se už nedostal zpátky sem na blog. Byla tam totiž ještě jedna krásná písnička, pak jiná, ještě jiná, a další, a… :-)

    OdpovědětVymazat
  3. ad 2: No, já se tu všelijak kroutím, vidím jich najednou tolik ..... ale nikdo mě ještě nevyděsil, natož víla. Třeba děsí jenom tebe. :-)
    Ale viděla jsem zase na druhém snímku umrlce, jak volně spočívá již s vyhaslýma očima těsně pod hladinou ..... chudák (asi asociace té tragedie, jak teď vytáhli tělo poslední oběti vodáckého výletu). Průšvih je to, že já uvidím cokoli kdykoli kdekoli, stačí to jen spustit. Fantazii myslím.

    Tím, že tichý čtenář se rozmluvil, jsem naprosto nadšená! :-)

    No jasně, pusť chlapa do hospo ..... ehm .... na Youtube ..... a už má potíž se vrátit! :-))))))

    Jinak vážně: Jsem ráda, že ses zaposlouchal ...... a které že to další písničky se ti tam libily ?(ptá se moje zvědavost nesměle) :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc pěkné.... a jo, je to jasný mimozemšťan:-)))
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  5. ad 4: Ajko, vítám! Téda, ty máš tak pěkné fotky!!!!! Pár jsem si jich prohlédla. A to makro! ... A ty kouzelné barevné rukodělné věcičky! To jsem ráda, že ses tu objevila. Budu k tobě se chodit kochat.
    Díky i za komentář u Oranžové neděle, vidíš, už jsem zapomněla, že jsem něco takového sem dala, takže díky za připomenutí. Je milé, když se na to někdo koukne ještě po takové době.

    OdpovědětVymazat
  6. Nejspíš to vypadá, že vize (představy, myšlenky, názory) jsou přenosné jen částečně a v omezené míře – víla vybafla pouze na mne. Nebo spíš ze mne, ta vodní hladina posloužila jen jako zrcadlo. Je to, jak píšeš, o uvolňování fantazie. Jediný efekt byl nakonec jenom v tom, že sis před obrázkem zacvičila. :-))

    Jo jo, ta hospoda se od Youtube extra neliší: kytky žízní, pes hladoví, prach se kupí, práce se valí, a člověk je někde pryč; jestli se kochá na Youtube nebo v hospodě probírá důležité věci (jiné se přece v hospodě ani neprobírají :-)))), snad není ani tolik podstatné.

    Všechnu hudbu si už nevzpomenu, nechal jsem se unášet jako ta voda, živelně – klik tady, tam, zase dál – jukl jsme na různé zpěvce, namátkou (ti, co mi více uvízli v paměti) Jana Kirschner (Voda hluboká), Jožo Ráž (Voda, čo ma drží nad vodou), Hradišťan (Voda má), Aneta Langerová (Voda živá), Jaromír Nohavica (Řeka zapomnění), Ewa Farna (Déšť).

    OdpovědětVymazat
  7. ad 6: Pravdu máš s onou přenosností představ, myšlenek a názorů. Ono to naráží u druhého na jeho zkušenosti a představy ...... nikdy nejsou totožné. A to je právě prima, jak se můžeme obohacovat. Trochu stejní a trochu odlišní ... Právě mě by nikdy nenapadlo, že by víla na někoho mohla bafnout. Nemám tam myšlenkový spoj, tedy to nemohlo projít. Musela bych si ten spoj vytvořit. Logikou nebo zkušeností nebo empaticky jít na tvou vlnu. Jenomže, jestli si dobře vzpomínám, nechtělo se mi si kazit pohled na krásné éterické bytostí, co jen šepotají, hladí vánkem a ukazují cesty z bažin. A tak jsem tu šklebůzu neviděla. A dobře mi tak. Mohla jsem se obohatit. Jenže to bych přišla o svou krásnou iluzi.
    - a tak je to mezi námi lidmi pořád. Jde o tu ochotu se svézt na cizí vlně. Něco riskovat. A o sílu být zároveň nad věcí a neuvíznout tam, kde být nechci. Mít své myšlenky a vjemy pod svou vládou.
    Jde o to vědět, kde být chci, a tam kormidlovat i svými myšlenkami.
    Manažeři ve vysokých funkcích, kteří pracují s vysokou intezitou, silou záměru a tahem na branku o tom něco vědí. někam jdu a nesmím uhnout, ztrácet energii pocity, city, nepotřebnými myšlenkami, neplýtvat časem ....... Mají výsledky. A za ty výsledky mají úspěch, peníze, prestiž ... a za to prodávají svůj život. Jenomže neumějí empatii, rozjímání, hravou fantazii ....... spoustu úžasných věcí, o kterých život také je. Když si chtějí odpočinout, musejí jít zase do posilovny, na kolo či aspoň běhat. Jinak by byl jejich život prázdný.

    Vláda nad svými myšlenkami je vynikající věc. Mám (konkrétně já) se stále co učit. I od oněch vzorových manažerů. Ale za ty jemné věci, výše jmenované, které nespějí ke konkrétnímu cíli, anýbrž jej vlastně tvoří, nechci přijít. A tak se i já potácím mezi tím, jak chci žít a jak to zatím dokážu. Jako všichni, myslím.

    Druhý tvůj odstavec, to je taky na delší debatu. Tu bych asi jen tady shrnula do teze, že nejdřív se zachraňují životy (v pořadí lidi, zvířata, rostliny), pak se zváží, zda police ještě unesou prach, který se na nich nashromáždil :-), zda za neudělanou práci mě nebude někdo žalovat nebo nedojde k nějakým větším národohospodářským škodám, a pak půjdu do té hospody nebo na Youtube taky.

    Takže když jsme u zachraňování životů, jdu zachránit nejdřív svůj a jdu pro něco k jídlu do supermarketu, pak si zacvičím, jak jsi mě velmi laskavě a nenásilně k tomu včera navedl :-), páč to potřebuji jako sůl, a pak teprve si půjdu pustit skladbičky, které jsi tu vyjmenoval, abych se svezla chvíli na tvé vlně a obohatila se. Souhlasíš? :-)))))

    OdpovědětVymazat
  8. Tak jsem zadala na Youtube "Voda hluboká" a vykoukl na mě výcvik se štěňaty zlatého retrívra v hluboké vodě ..... :-)

    Štěňata .... copak se od nich může odejít??? :-)
    ... odtud jsem se dostala k velkým psům a dětem

    tohle video mě dojalo:
    http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=JA8VJh0UJtg&feature=endscreen


    a skončila jsem u tohoto neskutečného setkání s gorilou

    http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&v=_j1Hq8L28Us&NR=1

    A mám zážitků na celou noc dost. Už se do mě nic dnes nevejde. :-) Všem dobrou noc a určitě doporučuji shlédnutí výše zmíněných videí.
    .... Ve snu mě bude asi lechtat nějaká gorila ... :-)))

    OdpovědětVymazat
  9. Díky, Lenko. Krása vody. Tvoje verše mi vždycky připadají takové nenásilné, plynoucí, a to se mi líbí.

    Ať máme letošní jaro pěkné, ať jsme spokojení. Juchů.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!