čtvrtek 8. listopadu 2012

Není náhodou nejkrásnější podzim ze všech?

Zdá se mi, že dřív nebývaly tak krásné podzimy, nebylo tolik barev, všechno bylo šedivé, mokré a lezavě chladné. Když barvy, tak hnědá ........
Zatímco mnozí starší lidé vzpomínají, že za jejich mládí byla tráva zelenější a nebe modřejší, zatím to pozoruji naopak. Mně se všechno líbí čím dál tím víc. Není někde chyba? Nedělám něco špatně? :-)))
Já vím, je to počasím, je teplo až do pozdního podzimu, ale stejně ......... myslím, že kdyby mi někdo vyprávěl, že takhle barevný může být nějaký český kopec, tak bych mu řekla, že si vymýšlí, nebo že si něco vybarvil ve Photoshopu. A přitom se na ty kopce koukám, mám je za humny a kažý den žasnu, že tam ještě jsou .......... tak barevné, tak úchvatné ........



    ......... a pak mám ještě kopec nevyžehleného prádla ....... ale tu fotit nebudu.
     Ani ten kopec nevyřízených papírů.
     Práce může počkat, ale tyhle barvičky tu dlouho nebudou.
     Když už nemůže být věčné jaro, když už nemůže být věčné léto, tak ať je věčně takový podzim ........
     ......... aspoň na fotce.
     A máte taky takhle barevno u vás? A v životě?
     Kdopak je kolem vás zářivým bukem, kdo neměnnou stále zelenou borovicí, co hřeje i v zimě, a kdo        uzavřeným melancholickým smrkem s dlouze svěšenými větvemi? Kdo dubem, silným a moudrým, roztahujíce své ochranné větve široko na okraji lesa? Kdo lehkonohou a lehkovážnou břízou?
      A kým se cítíte být vy?





23 komentářů:

  1. S lidmi okolo jsme se jednoznačně shodli, že letos je podzim zářivější, příčiny nehledám, ale fotím, chodím na procházky a užívám si to.

    OdpovědětVymazat
  2. Vždy záleží na tom, jakýma očima se díváme, jestli ty oči prošli kolem srdce, tak všechny tvé kopce, lehce zdoláš, a ještě tě to bude těšit.
    Tak za tu fotku děkuji, už to vidím lépe, a ta krása barev, tak ta není všude, a nevidí ji každý.

    OdpovědětVymazat
  3. bříza čistí vzduch :o) na zahradě máme dva javory, břízu, ginko, borovici, dvě jedle a dva smrky, břízu mám možná nejraději. její beloskvoucí kůže a nádherně tvarované listy... letos je skutečně moc krásný a barevný podzim

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tyjo! To je stromů. A žádný ovoce nesoucí. Tedy to, co se jí.

      Vymazat
    2. Odpovím dole, tady jsem tě našla jen náhodou.

      Vymazat
  4. ad 1: Dobře děláš, Báro. :-) Máš pravdu, některé věci je fajn si hlavně užít ..... :-)

    ad 2: Aničko, pravda pravdoucí. O tom, co je krásné, rozhoduje srdce toho, kdo se dívá. Platí vždy.

    ad 3: Á lehkonohá břízka :-) .... zajímavé, Ratko, díky. - Jinak čistí vzduch všechny stromy, přirozeně, ale o borovicích se říká, že čistí vzduch nejvíce, že odpařováním svých silicí odpuzují i hmyz a bakterie. Dokonce někdo říkal, ale z první ruky to nemám, že měřili vzduch v borovém lese v korunách a bylo tam prostředí sterilnější, než na operačních sálech. Tedy operovat zásadně v korunách borovic! :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Taky si to užívám, ale to víš, vždy se najde někdo, kdo bude hořekovat, kdo že má to listí hrabat, a už aby to skončilo. Je to tak vždy a ve všem , všechno má s sebou nějaká vykoupení.

    OdpovědětVymazat
  6. ad 5: Komu vadí hrabání listí, ať prodá zahradu a neotravuje. :-)
    (Třeba by to mohli prodat mně, mně hrabání listí nevadí. Nebo si mě na hrabání listí najmout.)

    Si představ, Eliško, že sousedi pode mnou bez mého vědomí uřízli krásnou přírodní bonsai, břízku, která trčela z mého balkónku a na ten jejich z ní spadlo pár lístků. Konsternovaně jsem doma seděla a nevěděla, co s tím. Pár dní jsem se uklidňovala, něž jsem byla schopna jim napsat nějaký dopis, že tohle bych od inteligetních lidí nečekala. Týden se nedělo nic, pak se mi pán přišel moc a moc omluvit. Ale stejně ..... že to ty lidi vůbec napadne, aniž by se se mnou domluvili.......

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak často se stane, že my lidé uděláme něco, z momentálního popudu, často ten čin nejde odčinit, je bolestný třeba i pro obě strany, ( říkám tomu, že něco ? mě leze do hlavy). Není jiná možnost v takových případech, nežli odpustit a zapomenout?

      Vymazat
  7. 6.1.: Aničko, máš určitě pravdu, ale takle na tom se sousedy nejsem. Dřív bydlel dole starý pán. Občas mu tam řvala televize, protože už neslyšel, občas tloukl holí do panelu, čímž mě vzbudil, protože prostě slyšel zas něco, co nikdo jiný (bylo mu asi 86), ale byl to můj ctitel (říkal, že kdyby mu bylo aspoň o dvacet míň, že by do mě šel :-))))) a ten měl odpuštěno kdeco předem. Navíc jsem ho na začátku mé éry, kdy jsem měla pračku skokanku asi 4 x vytopila a on se na mě vůbec nezlobil, jenom jsem u koupila potraviny, které jsem mu tak znehodnotila a něco navíc.
    No a teď to předal synovi, který je poněkud přechytralý inteligent, šéf jedné organizace ve městě, má trochu skolony k aroganci. A pak zase jsou dny, kdy je normální. Jsou kuřáci, takže pro mě problém. Když si otevřu balkón, tak je tam kouř. Když jdu ráno do koupelny, tak i když je celá nově vyzděná, cítím tam kouř zezpodu, vyleze kolem trubek atd. atd. Jenže já jim asi zase dupu nad hlavou, když mám plný balkón kytek a keřů, když dlouho prší, možná jim tam kape hlína z květináčů, protože můj balkón nemá střechu. Taky krmím občas ptáčky a nechávám tu na okně hnízdo pro vlaštovky, letos tu byli místo nich vrabci. To znamená, že jsou naštvaní, že jim možná nějaký opeřenec kápne na prádlo nebo na okno. Ale mohou sušit prádlo uvnitř jako já, žejo. ...... No, takže je to takové soužití, že se musíme všichni držet zpátky a tolerovat a tolerovat, protože kdyby došlo ke konfliktu, nemělo by to konec. Je to křehká rovnováha. Starého pána jsem měla ráda, takže mi kdeco nevadilo, ale tyhle lidi ráda zatím nemám, takže to jde jen přes rozum.

    OdpovědětVymazat
  8. Přeji Lenko, aby přinesli jinou bonsai, a zasloužili si prominutí.

    OdpovědětVymazat
  9. Já mám sousedy, že by to bylo na román. Dokonce se to už řešilo i na Národním výboru.

    OdpovědětVymazat
  10. Nádhera.

    Já lípou a tou i budu :-)

    http://mirka19langerova.wordpress.com/2006/09/27/402892-pohrebni-strom/

    OdpovědětVymazat
  11. ad 10: Skvělé, lípa - strom ochranitelský a mateřský (pro mě byla matkou do mých 33let). Přečetla jsem si a považuji za výborný nápad - zasadit za sebe lípu.

    OdpovědětVymazat
  12. Mirka11. listopadu 2012 11:33

    Tyjo! To je stromů. A žádný ovoce nesoucí. Tedy to, co se jí.

    - neříkej, že myslíš pořád na jídlo, Mirko. :-) Duši je třeba živit, tělo už si snadno něco najde ...... v supermarketu :-)
    Bane, tam dole u cesty jsou jistě nějaké ovocné stromy. Přiblížila jsem si to a určitě tam budou jabloně, švestky a špendlíky. Ale už je po sklizni. :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Miluju lípy a břízy, asi o trochu víc, ež jiné stromy. Ale asi bych tu musela vyjmenovat všechny, stromy..to je prostě něco, co s námi strašně souvisí, jen neumím o popsat, jak moc to cítím. Určitě se cítím jako někdo od nich z rodiny..jejich příbuzná..:))
    A jako který z nich ? To asi záleží na náladě..někdy šťastná a veselá jako bříza, jindy vážná jako lípa. Jindy zas jako ulomený strom..u kterého se zastavím i myšlenkama.
    Pak zas jak důstojný jasan, nebo jako bojovný i hravý kaštan, co mne kaštany bombarduje ve větru po hlavě :)

    OdpovědětVymazat
  14. ad 13: Aninko, moc hezky píšeš. Ano, stromy jsou naši příbuzní, taky to tak cítím. Možná, že naši předci do nich nacpali tolik citu a určité energie, jak s nimi žili v blízkém kntaktu, že ještě teď z té energie čerpáme. Každý to ale necítí. Lidi je mnohdy kácí bez citu a často bez rozmyslu. To však také říká i něco o jejich citlivosti a schopnosti milovat. Kdo nemá rád stromy, nemůže mít rád ani lidi.

    OdpovědětVymazat
  15. Leničko, tenhle podzim je určitě nejkrásnější ze všech, ostatně jako téměř každý rok. ;-)
    Kopec, na který koukáš je úžasný ... fantastická paleta zářivých barev, jaká se málokdy vidí. Ty se máš! Tohle vidět na vlastní oči, jsem v sedmém nebi! Bohužel, teď už ty nádherné barvy skoro zmizely.
    Doma se taky koukám na kopec vypraného prádla, pomalu, ale jistě, ho likviduju. ;-)))
    Moc se těším na další fotky! Měj se krásně. Hanka
    P.S. To, co jsi napsala o sousedských vztazích, je naprosto přesné, o tom bych mohla napsat celý román, nejspíš by to byl horor. Co se týká některých lidi, nejsem ani trochu tolerantní, občas se řídím rčením "na hrubý pytel hrubá záplata" nebo "oko za oko".

    OdpovědětVymazat
  16. Podzim umí udělat krásné barvy, ale raději mám jaro a léto. Fakt....

    OdpovědětVymazat
  17. ad 15: Hani, tak až zase bude ten další nejkrásnější podzim, tak tě pozvu, abys byla v tom sedmm nebi, jo? :-)

    ad 16: Ale Tenisáčku, to je přece jasné, že jaro a léto jsou nejlepší. Já myslela jako že tento podzim je nejlepší z podzimů, které jsem zažila. Ale možná jsem se jen málo koukala. :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Jojo, stromy- to je hezká imaginace!

    Lenko ad6 - to je hrozný s pořezanou břízkou na balkoně!! Je to přesně taková událost, jakou já prožívám jako ránu. A nechápu, že někdo jedná beze mne, bez zeptání. Strašný a smutný :(

    OdpovědětVymazat
  19. ad 18: Jsou horší věci na světě, Liško. Třeba když pro někoho pracuji na zakázku a on mi řekne, že to nezaplatí, protože se mu prostě nechce. Nepohybuješ se v podnikatelské sféře, takže netušíš, jaká je tam (zvlášť teď) džungle. Tohle je prkotina. Mohla bych z toho udělat válku, ale to stejně nic neřeší. Bydlíme tu spolu, musíme se tu nějak srovnat.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!