Na minulém blogu jsem se několikrát věnovala symbolice snů, zda jsou další příklady, čerstvě prožité.
V tomto
období mívám nejhektičtěji z celého roku. Je třeba zajistit práci na celý
další rok. Proto i moje mysl není moc klidná, což se projevuje zejména ve
snech. K tomu se do toho motají
myšlenky soukromé. Probouzím se tedy často s podivnými útržky snů, nad
kterými nelze nepřemýšlet. Jako třeba tento:
Mám nějakou novou
chatičku či domeček u potoka. Domeček tam někde je, ale pozornost je věnována
potoku. Je čistý a původně meandroval, tvořil krásná zákoutí, ostrůvky. Nyní je
prudký, dere se rovným korytem a vytváří hluboké rovné koryto. Břízka, která
rostla na ostrůvku uprostřed potoka, je pod vodou. Ještě chvilku a už ji celou
odplaví. Vtom přichází starší a velmi silný a věci znalý muž. Radí mi a pomáhá
rýčem a lopatou, jak mám znovu zpevnit ostrůvek, břehy a znovu vrátit tok
potoka do jeho malebnosti. Pak dostává podobu Mr. Sorry z Dnu D. Dostávám
jasnou otázku, která šla až do nitra. „Jsi šťastná???“ Poznal by, kdybych
zalhala. Jenže mě to ani nenapadlo. „Nevím,“ odpověděla jsem bez bezelstně a bez přemýšlení. „Jen
vím, že nejsem nešťastná.“ Byl ve mně
klid a spokojenost, když jsem to říkala. Myslel, že mě nachytá, těšil se, bude
na koni, ale nenachytal. Věděl, že je to tak, jak jsem řekla, a tedy uznale
kývl, odpověď přijal za dobrou a nechal si vyprávět, jak to je, když ........ Kreslila
jsem do vzduchu rukou nějaký graf o egu ..... a vtom jsem se probudila.
Zdá se mi,
že tomu snu a jeho symbolice rozumím.
Potůček:
Voda znamená ve snu city, jejich čistotu, hloubku ..... Potůček byl čistý, ale
zažil jakési povodně, které změnily tvar koryta a on jakoby zošklivěl, už neměl
ty krásné meandry a ostrůvky, jak se mi tak moc líbí – třeba na potůčkách
šumavských. Dá se to však opravit a
opravuje se to.
Moje city
teď prožívané jsou čisté, hezké, prudké a veselé, jen tak si hezky tečou,
nejsou hluboké, nevytvářejí hluboká jezera ani moře.
Břízka – pro
mě symbol zamilovanosti, radostnosti ve vztahu. Málem byla proudem zatopena, odtržena. Buduji,
opravuji zase ostrůvek, na kterém roste. Je škoda o ni přijít. Je tak hezká, veselá,
milá. Vždycky, když se na ni podívám, musím se bezelstně smát, taková dětská
radost jenom tak, z ničeho. Ze života.
Chatička,
domeček – symbolika zázemí . No, sice velikostí sice nic moc, taky se neví, zda to není jen na rekreaci, ale zase lepší chatička na Šumavě než kdeco jiného. Něco nového se klube v podvědomé mysli, tedy
uskutečnění není daleko (myslíme stále na symboliku zázemí. chatičku koupit nehodlám! :-) ) Je to v krásné krajině, v přírodě, i když
trochu o samotě, ale někdo silný je ku pomoci. I nedaleko vůkol jsem cítila
pomoc jinou, přátelskou, byť nevyjádřenou. Jakoby přátelé tam poblíž stáli a čekali, než dobuduji
okolí domečku, aby mohli přijít na návštěvu a obdivovat kouzlo potoka a
místečko a tak, jak se to tak dělává.
Mr. Sorry - symbol tvrdé a neusmlouvatelné pravdy. Sama jsem se sebe zeptala, na sebe drsně
uhodila. S odpovědí jsem byla spokojena. Nelžu si do kapsy. Dobré je to.
Pomoc silného
a vědoucího/zkušeného muže – možná potřeba silnějšího a vědoucnějšího partnera nebo
symbolika Boha?
--------------------------------
Symbolika
potřeby mužské síly se mi opakuje před probuzením dalšího dne:
Jsem s nějakými lidmi někde u nějakého
industriálního objektu. Vtom uvidíme za budovami kouř, který se zvedá a vytváří
podobu hřibu. „To je atomová bomba!“ volám. „Musíme se schovat, než přijde
tlaková vlna!“ a hledám něco dostatečně pevného, kde se ukryjeme. Nic z toho
mě neděsí, jen řeším situaci. Možná tam proběhla nanejvýš myšlenka „A hrome, už
je to tu, přece se to stalo.“ Nejdřív vedu
tu skupinu, protože jsem se zorientovala nejrychleji. V té skupině jsou však silní muži, kteří
rychle přebírají vedení, za což jsem jim vděčná. Pak je tu pár ufňukaných nevědoucích si rady, ovcí,
o které se vždycky ti silnější musejí nějak postarat. Hledáme úkryt. Lezeme po
nějakých ocelových konstrukcích, vytahujeme ty slabší a hledáme něco betonového
uzavřeného. S těmi muži se mi báječně spolupracuje. Jsme jedné mysli. Přesto oni repspektují, že jsem žena, a že všechno fyzicky nedokážu. Nalézáme kryt, ale
vtom přijíždí vojenský vůz s nějakými fašisty. Je to jejich protiatomový kryt
a my se musíme nějak z toho dostat ... nesmějí nás najít.......
Probouzím se. Naprosto beze
strachu. Jen s dobrým pocitem ze spolupráce s těmi silnými a rychlými
muži.
I při mé současné jakože nezávislosti a samostatnosti jsem hluboce vděčná za mužskou větší sílu a nadhled.
Mnohdy
závidím lidem, kterým se nic nezdá (nepamatující si to). Já se po noci
probouzím unavená z takových akčních scén. Ale zase je to nesmírně
zajímavé. Žít ještě tolika jinými životy.
A o čem se zdá vám?
dnes se mi zdálo, že jsem byla na nejakém srazu cvičitelů. nevěděla jsem kde budu spát a také bylo kolem spousta neznámých lidí. všichni měli sportovní obeleční. jedná se o běžný sen, kdy se pohybuju v úplně neznámém prostředí a kolem různí lidé.
OdpovědětVymazatukazovali mi kam si mám dát věci, pak nás postupně volali a my předváděli co umíme... jedna paní se na mě obrátila a řekla. Ja vím kdo jste. Chtěla jsem se jí zeptat víc ale zmizela.
Pak se všichni postupně někam rozešli, asi na oběd a já si vzala věci a jela jsem po svahu (bez lyží) jen po nohách nádhernými oblouky a velice elegantně. Cítila jsem jak mi vítr sviští kolem uší a viděla jsem se jak jedu a jak mi to jdem. Byla jsem překvapena a pořád jsem přemýšlela za je to doopravdy. Ve skutečnosti neumím tak dobře jezdit. Napadlo mě zda se mi to jen nezdá a zdálo :o)
Dnes to šlo..nějak jsem odcházela z tohoto světa a nějaký muž, kterého jsem znala, ale nevím kdo mi řekl..prosím tě, necháš mi tu dvě stovky ?
OdpovědětVymazatByla jsem hodně překvapena, něco takového jsem od něj a vůbec..nečekala, ale s klidem mu je dala..Ti okolo byli jak opařeni a chvíli se nezmohli na nic, jen koukali na mou reakci a někteří mu je chtěli dát za mě. Pak mu někdo řekl něco nelichotivého, mně bylo z toho nějak zle a už jsem chtěla jít. Byla jsem tak zaskočena, že jsem se vůbec nerozloučila s těmi, co jsem chtěla. To mě mrzelo, ale už to nešlo..
A pak po probuzení jsem přemýšlela, jestli jsem mu je nedlužila, že je v takové situaci chtěl..ale o tom nic nevím.
Jinak, když mám nějaké starosti, mívám až hororové a živé sny. Tak živé, že si nejsem jistá, jestli jsem tu situaci opravdu už neprožila. Když se cítím v pohodě, sny si nepamatuji a když už..ty pěkné mi dlouho dokáží dávat sílu..a nezapomínám je.
to byl velice zajímavý sen. dokonce bych řekla že to byl sen zásadního sdělení. ve snech peníze nehrají žádnou roli, tuhle roli hrají jen mezi lidmi. ten muž chtěl po tobě peníze a tebe to zaskočilo natolik, že ve vzniklém zmatku jsi se zapoměla rozloučit...velmi důležité sdělení.
Vymazattaky je moc zajímavé že zatímco ty jsi to řešila jednoduš a ty peníze jsi mu dala (nebylo to nic důležitého), ostatní udělali z toho divadlo a ovládli celou situaci. jakoby jsi nemohla udělat co chceš...
VymazatGratuluju Leni, že ti to s tím partnerem došlo, jestli mi napíšeš svou adresu, něco ti pošlu. Inka
OdpovědětVymazatratko, samozřejmě, že vždy se snažím popřemýšlet, co mi sen chce říct, protože "i ten sen jsem já", někdy se zdá, že je to celkem jasný, i když ne hned. Zatím tady nevím..napadly mě jen dluhy, a nemusí být v penězích..nebo, že je okolo mne někdo, nebo může být..znala jsem ho, ale nevím kdo to byl..kdo je schopen myslet na dvě stovky, nebo něčeho chce docílit, za každé situace. Peníze mohly být jen symbolika..Bylo to hodně nepříjemné, dobře jsem viděla svůj, najednou změněný výraz, i těch ostatních okolo. Že je chtěl, nevím proč..Nečekala jsem to, dala mu je, nepodívala se na něj, ani nepromluvila.
OdpovědětVymazatten kdo sní si umí většinou sen vyložit nejlépe. protože tak nějak vnímá souvislosti lépe. při prvním popisu jsi psala že jsi mu ty dvě stovky dala klidně. to pro mě znamená že ti to nevadilo. sice tě to překvapilo ale byla jsi klidná. řekla bych že tvoje nitro proti tomu nenamítalo nic. ale pak tam byli ti ocmrdávači co z toho začali dělat problém, to cítím jako něco cizorodého, naučeného, zvenku natlačeného. že ty sama s tím problém nemáš, ale tlak okolí ano. jak to vypadá směrem ven, co si jiní pomyslí... možná tady je pes zakopán. na podvědomém vtahování názorů okolí do tvých (svéprávných) a oprávněných rozhodnutí. ty můžeš dát komu chceš co chceš a těm kolem do toho nic není.
Vymazatratko, taky si myslím, že své sny, pokud si je člověk pamatuje, asi je to nějak už dáno, že si je pamatovat má..bude..že z podvědomí už nějaký přetlak potřebuje, aby mu ho sen naznačil, upozornil..
OdpovědětVymazatJj,. dala jsem mu je naprosto v klidu, na nic jsem se neptala a ani nechtěla..Nebyl čas, a o ty dvě stovky mi v tu chvíli nešlo, spíš jsem to chtěla vyřešit co nejrychleji = dát mu je bez dohadů, mít od něho klid. Jen jsem si pomyslela, že je to od něj blbý a tak smýšleli i ti okolo, viděla jsem ty tváře.. Čili asi tak..řekla jsem si..co to znamená, proč a zrovna teď, potřebuji klid a ne se dohadovat. Ale myslela jsem si o něm své..údiv a zklamání jsem cítila, ale hned ho vypustila z hlavy, jako když tam nebyl.
Cítila jsem jen jeho trapnost i v tom samozřemým tónu, jakým o ně řekl..kdyby to bylo za jiných okolností, reagovala bych úplně jinak.., cítila jsem, že si chce jako nějak ještě kopnout..divný ty sny :)
OdpovědětVymazatteď s tím vysvětlením mi to přijde ještě záhadnější než dřív. Ty odcházíš z tohoto světa, fakticky se loučíš se všemi kolem. Někdo tě přitompožádá samozřejmým hlasem abysmu zanechala alespoň dvě stovky (kousek ze sebe) tj. nebrala vše sebou. Všichni jsou pobouřeni a ty se cítíš trapně. Chtěl tě kopnout? Kus z tebe urvat pro sebe? Proč to dělá? Proč to chce? Kdo je to a co po tobě vlastně chce? nejde o peníze, ty si stejně sebou na onen svět nemůžeš vzít. chce jen dvě stovky. co to je? Ty mu to dáš klidně, ostatní se pohoršují a ty se poté cítíš trapně. záhada nad záhadu.
VymazatHm, ratko, sny jsou někdy na první i desátý pokus nerozluštitelné.ještě, jhá se trapně necítila, jen za něj, že patřil někdy ke mě k mýmu životu a v tuhle chvíli..jako když byl mi tím cizí, že chce zrovna dvě stovky ať se děje co se děje. O peníze mi nešlo, nezdá se mi, že bych myslela na to, že si je snad vezmu sebou. Jemu ono. Ano, jeho výraz i forma s jakou si o ně řekl..nebylo to přátelské..spíše jak když bodne do slabin..napsala jsem..jak kdyby mě chtěl ještě i tak "kopnout..naštvat" Proč ? To fakt nevím.
OdpovědětVymazatAhoj? děkuji všem za komentáře, nestihla jsem reagovat, tož teď:
OdpovědětVymazatad 1: Sen Ratky: Musím se usmát té větě ve snu "Já vím, kdo jste". Jako by paní ve snu věděla, že hledáš odpovědi na tyto otázky. Jak se tohle mohla dozvědět, paní ze sna? :-)))))))
Pak taky ta jízda. Jo jo, ve snech umíme věcí ...... Já třeba lezla v tom snu o atomovce po železných konstrukcích jak v akčním filmu - to jsem zase pochytila určitě od Lišky, že jsme všichni akční hrdinové ........
Je legrační, jak se nám myšlenky z běžného dne poskládají do takovýh příběhů, že?
------------------
ad další komentáře 2 - 7 (prosím nechtěly byste psát komenty ne jako odpovědi na konkrétní komentář, ale štosovat to pěkně podle čísel za sebou, ať máme přehled, co přibylo a nemusíme hledat u jednotlivých vláken?) pro ANinu a Ratku:
Ani, víš, co mi připadá? Že ta příhoda s tím neomaleným pánem ti jen připomněla tvou podvědomou touhu mít všechno hmotné vypořádané, abys měla klid na své blízké, ať už někam půjdeš či nikoli.
Co já vím, tak mě šokovalo před xx lety, když mi bývalá kolegyně jako kuřeti vyprávěla, jak jí řekli doktoři, aby si vypořádala své věci, že má tak dva měsíce života. Byli takoví praktičtí a mně se to zdálo jako cynismus. Jenomže třeba nebyl. Když máme své věci vypořádané, tak pak přijde klid a může přijít cokoli. Mimochodem, ta kolegyně se nějak záhadně uzdravila a je tu dodnes, bez jediné recidivy. Jsou to desítky let. Třeba to bylo tím uspořádáním věcí a klidem, který si tak nastolila, co já vím.
Ale každopáně by ten neomalenec nemohl po tobě něco chtít ve snech, tím bys mu dala flek, že už to máte dávno vyřízené, ať vypadne. :-)
Tak tohle mě k tomu napadlo.
ad 3: Inko, jé, já jsem taky ráda, že mi furt něco dochází (a ještě více toho nedochází, ale to je jedno, mám čas, ještě tak pár desítek životů ......... :-) )
Adresu? Myslíš mailovou? Ta by měla být v profilu, ťukni si na ni, prosím. Psát ji do komentářů není taktické kvůli spamům. A za zaslané cokoli předem děkuji, jsem zvědavá. :-)
Leni, ok budu se snažit to prostě psát za sebou :) Nějak mi tohle vůbec nedošlo..tp víš, jsem zvyklá z blog. cz reagovat na konkrétní kom. Tak jestli to udělám zas, klidně mi upozorni zas :)Nerada bych dělala bordel jinde :) A to platí u všech..kde to píšu jinak, než chcete..
OdpovědětVymazatNo, s tím vypořádáním se..no taky mě napadlo, že se kdekomu může něco stát a pak se neví nic..To vím, že vcelku by u mne nebyl až takový problém. Prostě by to bylo ze zákona a tak by to pro mě bylo v pořádku. Ale někdy mě napadne, že by člověk měl myslet i na jiné věci, které by si nějak konkrétněji dal na papír, jak si je přeje. Aby se pak nikdo nemusel dohadovat, jak to ta máma myslela..a vysvětlit si po svém..kdyby něco..
Vím o několika lidech, co tohle brali, tak, že se jim nemůže jen tak něco stát a pak nastal chaos, co třeba příbuzné rozhádal.
Prostě určitě v nějakém věku, i třeba před narkózou při operaci, by tohle měl mít uspořádané..jo, jak píšeš pro svůj klid.
Jinak jsem si pozdě, ale přece uvědomila, že jsem obešla tvůj sen, sorry.
OdpovědětVymazatAle to bude taky tím, že jak jsem si to přečetla, napadlo mi to samé , co tebe.
Vědomá i podvědomá touhá s někým sdílet..a cítit jeho ochranu. Jo, s někým silnějším, kdo by rád s tebou udělal něco, co se ženské samotné nedělá nijak lehce.
Myslím, že je dobře, že proto ale nebereš každého, kdo by chtěl, ale musíš vědět, že chcete oba. Jinak budeš radši bez chatičky, kterou bys asi brala i se zachráněnou břízkou ( já taky), a krásným potůčkem..Ale lepší ji nemít a snít si o ni, že jednou ji mít můžeš..a to se stát může. Přála bych ti to moc :)
Ale mít ji a být v ní pak vlastně sama..no chápu ;)
Ahoj leni a všechny neznámé známé, které jsem tady potkala,a byla vámi inspirována, že si už nemůžu nechávat pro sebe, co cítím a už mám vyjednáno se synem, že mi udělá stránky, kam budu dávat své fotografie světla, k nimž mě napadají texty, jednak je budu fyzicky prodávat ve stánku před vánocemi , ale zároveń je budu dávat na webu a taky tam budou povídky či co. takže ještě jednou děkuji , že jste mi byly inspirací. Taky si neustále řeším partnera a jak jsem si tak v sobě srovnávala, co od vztahu chci, a koukala jsem na fotogr. stromů, které jsem nafotila, tak přišlo tohle: Pane, prosím ať ke mě příjde partner, s kterým vytvoříme vztah, jako mají tyto stromy, které rostou vedle sebe a přitom spolu, s kořeny pevně v zemi, s korunami k nebi a tak SPOLU ROSTOU! no a k tomu je konkrétní fotka, chtěla jsem ti to poslat v té podobě jak to dělám, ale takhle je to pro všechny a jestli se dopídím tvé mejlovky (zatím jsem nenašla, kde ji najít), tak ti ji pošlu mejlem Inka
OdpovědětVymazatA nebo, tady je moje mejlovka a ty mi napiš svou poštovní adresu a já ti to pošlu inkaland@seznam.cz
Vymazatad 10: Ani, to nevadí, to je v pořádku. Dyk jsem se ptala, co se zdá vám.
OdpovědětVymazatJinak připomínám, že chatička, domeček není nic reálného, co bych si přála, je to jen symbol, dokonce hojně využívaný v imaginačních cvičeních v jungiánské psychologii. Dům je symbolem domova, zakotvení v životě. Když jsem se rozváděla, ve snech jsem procházela po zbořeništích, spáleništích, padaly na mě trámy ..... :-)) ... pak jsem zase ve snech něco stavěla ... To všechno jsou symbolické zprávy z podvědomí, víš?
ad 11: Děkuji Inko a na tvůj web se těším. Beztak jsem nedávno byla v Liberci u Jany J. a viděla tvé výrobky, nad kterými jsem užasla. Doma mám taky nějaké tvé fotky, ještě z dob, kdy jsi začínala a přivezla je na Šumavu. Tak ráda uvidím, jak fotíš teď. Vím, že co začneš, děláš s neuvěřitelnou precizností a invencí.
OdpovědětVymazatJinak pokud si ťukneš na mou fotku vpravo, tak tam najdeš něco, co jsem o sobě naplácala, a dole je mail privatpost@centrum.cz, víš?
V poslední době tu nekomentuju, ale čtu. A potom mám vždycky pocit, že musím počkat, popřemýšlet, vrátit se a pak teprve komentovat. jenže pak tu je další článek a celé se to opakuje.
OdpovědětVymazatTeď mě trklo, co psala Inka o stromech:
takové stromy u Lenky jsou! Dva veké krásné tam spolu rostou, ale nedotýkají se a to by bylo smutné. jenže ono není. Protože ony o sobě vědí, jsou tam spolu a taky: jejich kořeny jsou propletené! (to o kořenech řekla Lenka a bylo jasné, že to tak je a že je to pěkné a nadějné a uspokojivé a vůbec).
ad 14: Líšo, přemýšlení je taky dobrý. Já fakt nemůžu psát pomaleji než už píšu, čekám vždycky, až Liška cosi napíše, čekám, čekám ... a pak už tedy napsat něco nového musím, promiň. :-)) (trochu kecám, samozřejmě :-) )
OdpovědětVymazatO stromech už velmi krásně psal už Chalíl Džibrán v Prorokovi v tématu O manželství: A stůjte při sobě, ale ne příliš blízko sebe, neboť pilíře chrámu stojí odděleně a dub neroste ve stínu cypřiše, ani cypřiš ve stínu dubu.
To je milé, že si pamatuješ borovici a dub, kteří stojí u nás na kopci a odděluje je cesta. :-)
Dávno je tomu, co jsem si myslela, že kdekdo stromy jen tak míjí, je rád, že jsou a to je celý. Ke stromům mám mám opravdu hezký a zvláštní vztah a dost mě inspirují, donutí mi se zastavit, i když pospíchám. Vůbec je mi příroda čím dál tím víc bližší a doháním, co jsem v mládí tolik neviděla, neveděla, míjela. Stromy ne, co vím už jako dítě, co si pamatuju , možná v 5ti letech jsem měla své oblíbené stromy. Nedávno na chatě, kam občas jezdím museli z bezpečn. důvodů pokácet nádhernou břízu. Byly tam dvě spoustu let vedle sebe. Moje reakce se možná zdála až nenormální, ne že by to jiným líto nebylo. Fakt mě to zasáhlo, že zůstal jen ten pařez vedle té druhé, opravdu se mi zdála smutná. Už se na to místo, kde byly spolu nedívám tak ráda, fakt to bolí, a myslím na tu druhou, jak ji asi je. Snad i věřím, že taky tak smutno, jako lidem..budu si muset zvyknout..
OdpovědětVymazatTaky jsem nějak nereagovala na sen ratky..
OdpovědětVymazatratko, asi tím, že jsi jedna z nejupřímnějších s tím, co píšeš o sobě dost konkrétně a je ti jedno co kdo na to..působí to na mě, že se i když hodně víš..stále nemůžeš najít a přiznáváš to, ať přímo, nebo nepřímo.Tak on se hledá někdo pořád a doplňuje si dle svých reakcí..kdo vlastně je..těžko to někomu je úplně jasný..
Asi ti ta paní, co ti řekla, že ví kdo jsi, a pak zmizela dala najevo, že ví a je to v pořádku, že nemusíš mít obavy..když si pak i lyžovala bez lyží, jak jinak neumíš a navíc eleganně :))
Mě se sny moc často nezdají, nebo zdají, ale takové ty běžné útržky většinou z práce. Málokdy se mi zdá sen jako sen ne z reality. Ale pamatuji si jeden sen, zdál se mi asi před 3/4 rokem. Zdálo se mi, že je podzim, fouká vítr a jsem v cizím městě s nějakým mužem. Povídáme si, procházíme se, držíme se za ruce, milujeme se očima, nakonec se loučíme a každý odcházíme domů. Z toho snu jsem měla po probuzení nádherný pocit. Pocit vnitřního klidu a míru, důvěry a lásky. Pokaždé, když si na ten sen vzpomenu, cítím teplo v dlaních a moc hezký pocit u srdce.
OdpovědětVymazatV půlce září jsem se setkala s jedním starším mužem. Povídáme si, je to velmi jemné, plynoucí, důvěrné....v listopadu se chystám jet do Prahy, pozval mě na procházku na Vyšehrad...
ad 18: Barčo, to je moc hezké. Sen a pak spojení s realitou.
OdpovědětVymazatSpousta lidí si myslí, že je to jakási předtucha. Může být. Osobně si myslím, že je to spíše tak, že tvoje nitro vyjádřilo hlubokou touhu po něčem takovém, o čem píšeš, a ta touha ti přivedla do cesty toho, s kým můžeš tu touhu naplnit.
Anebo - a to by byl majstrštyk - jsi zachytila zprávu opravdu někoho, kdo stejně jak ty volá, hledá a nejprve jste si to prožili ve snu a teď teprve jste se dokázali najít a pokusíte se onen sen realizovat.
Kžadopádně důkaz toho, jak na naše podvědomé signály reaguje celý vesmír. Nebo naopak, jsme schopni zachytit signály velmi vzdálené.
Moc ti to přeju, krásné vztahy jsou ty největší poklady světa. Jen pozor na přílišná očekávání. V realitě je všechno mnohem těžší, než ve snu, to víme. (Ratka může např. klidně lyžovat i bez lyží :-))
Ano Leni, myslím si, že se velmi jemně setkali nejdříve naše duše, aniž bychom jako lidé o tom věděli a uvědomili si to. Jsme na úplném opravdu velmi jemném počátku. Nic závazného, jen příjemné povídání o horách, podzimu, literatuře...takové podzimní intenzivní plynutí. Jen se nechávám tím nést.Netoužím vlastně po nějaké jisté budoucnosti,nic nemaluji,naopak to plynutí je nádherné. Myslím, že to tak cítíme oba, je to z té naší společné komunikace cítit. Ta souvislost s tím mým snem mi došla teprve nedávno - při běhu, kdy jsem cítila vůni listí a dívala se na zapadající slunce - prostě mi to najednou vytanulo na mysl, že se snad má duše někde za obzorem setkala s duší jinou....
VymazatLeni, jsi vlastně první komu jsem svoji konspirační teorii o svém snu řekla nahlas :-)
OdpovědětVymazatad 20: ....:-) Řekla nahlas a ještě jsi u toho ani nemluvila! No, vida, vědma - kouzelnice! :-)))
OdpovědětVymazatad 19.1. Hmmmm, tak přece mistrovský kousek. :-) To se moc hezky čte ..."že se má duše někde za obzorem setkala s duší jinou".
A pak nevěřme v duše, v myšlenky, v energii ..... copak to vůbec jde?!? :-)
Leni, ty umíš svoje sny pěkně převyprávět a vyložit si je. Mně se zdají útržkovité sny většinou až k ránu. Některé hned zapomenu, ale některé jsou tak živé, že v prvním momentě po probuzení nevím, jestli to byl sen nebo skutečnost.
OdpovědětVymazatPřed dvěma dny se mi zdálo, že jsem zachraňovala v nemocnici nějakého člověka, ale ne jako zdravotní sestra, prostě jsem se přichomýtla k infarktu nebo něčemu podobnému. Zachránila jsem ho nějakým zvláštním způsobem. Pak jsem šla z nemocnice domů mezi zahradami a proti mně se hnali dva vlkodavové, patřili mé neteři, volala jsem neaně jménem a mazlila se s nimi. Dál už nevím. Zdá se mi barevně, slyším zvuky, cítím pachy.
Zjistila jsem jednu věc, když si přeležím ruku, zdají se mi hororové sny, ale fakt příšerné, brrrrrrrrrr!!! ;-)
Ahoj všichni :) tak dneska jsem měla zvláštní sen :/ kterému vulbec nerozumím.
OdpovědětVymazatJela jsem autem lesem k penzionu svých známých (neznala jsem je, jen jsem proste vedela ze jsou známí).
Zastavila jsem před penzionem, který byl opravdu krásný. Než mi někdo sdělil že já spím v chatce u lesa (chatka táborového typu). Nevím proč jsem v ní měla spát já když v penzionu byly volné pokoje.
Později jsem dostala práci- prostírání stolů. Ubrusy jsem pořád upravovala protože byly špatně střižené a stolu vůbec neseděly. Najednou se mi pod rukama objevilo pivo které stálo na čerstvě prostřeném stole. A někde zase .. Další a další rozpité půllitry piva.
Nestíhala jsem je odklízet.
Až poté mi pomohl syn těch známých (Denis se představil) a neustále mi ukazoval občanský průkaz sebe a jeho matky. Oba tam měli na fotkách tak 5 let. Opčanka byla zvláštně podlouhlá. No..jen jsem koukala. Najednou přišel nějaký opilý člověk. Celé se to bějak zvrtlo. Museli jsme kvůli jeho agresivitě, kterou nás ohrožoval zavřít.
Dokonce jsme nasedli do transita (cela ta hospoda. :D) a ujížděli před tím bláznem který pořád běžel vedle nás. Jako by byl nesmrtelný. Měli jsme celou dobu otevřené velké dveře.
Ukazovla jsem na něj a ptala jsemse ostatních proč mu ještě nedošly síly. Vždyt běží tak 100 km/h. A nějaký muž vedle mě mi zavřel usta a řekl at radeji mlčím. V tom momentě se opilý běžec napřáhl a trefil mne šipem ,který vystřelil z luku (nevím kde hi vzal) mezi prsa.
Provudila jsem se a zajímalo mne co se asi stalo s ostatními. Ale to uz nevím :/
Dominika
ad 23: Hmmm, moc zajímavé. Já bych to četla (ber v nadsázce :-) ) jako že nemáš chodit do hospody (ani tam pracovat). :-))))
OdpovědětVymazatDěkuji za tak zajímavý a dlouhý komentář.