úterý 6. listopadu 2012

Oranžová neděle


Vyšla jsem do lesů.


      A oranžová byla dole .......
                                    ........ byla za mnou

                         ........byla přede mnou.......




       Byla na zemi ......
                                    ...... byla na nebi.

           Bylo v lese světlo, i když slunce zapadalo.


           A bylo v světle teplo.


           Z oranžové. 
 
                Byla nade mnou .......

 ...........byla pak v mém novém foťáčku 
 ...........a pak v mém počítači


                 .......... a tak jsem si hrála.








       A takhle to dopadlo.


        Líbí?








   A ještě jedna příjemná věc na závěr. 
   Byla jsem za soumraku a pak už za tmy v lese,     sama. 
    A vůbec ....
               .....a vůbec 
                         ...... a vůbec 
                                 ...... jsem se nebála!  :-)

   Poprvé v životě. 

    To je co?!?      :-)                                                                                







9 komentářů:

  1. Leničko, ty jsi talent! S novým foťáčkem ses skamarádila hodně rychle. Snímky jsou překrásné, oranžový koberec na zemi opravdu hřeje a měla jsi štěstí na úžasný západ slunce. Tleskám ti, je to přímo aplaus!!! Líbí se mi i tvoje "hraní". To, že ses vůbec, ale vůbec nebála potmě v lese, je moc fajn, jsi hrdinka!!! ;-)
    Jen tak dál, Leni, přeji ti hromadu dalších krásných snímků a dobré světlo! Prostě už patříš mezi fotografy.
    Měj se fajn. :-) Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. ad 1: Hani, kdybys mě viděla před chvílí ..... chi, chi, když jsem si přečetla tvůj komentář, tančila jsem u počítače (no, spíš mávala rukama a nohama v sedě) na oslavu toho, že paní Hanka, která tak hezky a hodně fotí, mě pochválila. To je jako kdyby mě pochválilo tak deset lidí najednou. Jupí, jsem si to užila a děkuji (přestože vím, že je to přehnané a laskavě přátelské gesto - no a co?! :-))))

    S tím hrdintvím, Hani, je to malinko jinak. Hrdinkou jsem byla předtím, když jsem překonávala ten šílený strach. Teď, když strach zmizel, jaképak hrdinství, to je přece normálka. Nicméně je fakt, že se žije o mnoho lépe a volněji - beze strachu. Mnozí muži (ale ani mnohé ženy) něco takového vůbec neznají a pak nechápou .... se jim to žije! A já už teď skoro patřím k nim. Akorát si na ten strach vzpomínám a dokážu to porovnat.

    A malilinko si tě ještě dovolím poopravit. Fotografem nebudu nikdy. Jsem jen vášnivý mačkač čudlíku a držič krabičky. A čím jsem, tím jsem velmi ráda. :-) A teď se jdu kouknout, co máš nového ty. (Pro ty, kdož nevědí, jak to tu chodí, když si najedete na zelené jméno Hanka, tak se proklikem dostanete na její stránky. :-) )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pěkná poctivá, objektivní odpověď, a to je to co se mě na tobě moc líbí, jen ti chci poradit, klidně tam dej fotkám plný pixel, ať si je můžeme dát do velkého formátu a pokocháme se západem sluníčka, ty maličké jsou nap.d. Jinak přeji hodně krásných podvečerů, ty mám na fotkách nejraději.

      Vymazat
    2. Leni, ty jsi fakt číslo, už jsem ti to psala víckrát. Ty mě vždycky svou odpovědí částečně uzemníš, částečně potěšíš, u tebe se člověk rozhodně nenudí.
      Co se týká mé pochvaly, nepřeháním, tvé fotky se mi líbí, jenom jsem to napsala trošku dynamičtěji! ;-)

      Ze mě taky nikdy nebude fotografka, nedovedu si se záběry pořádně vyhrát, nemám na to dost trpělivosti. Kdybych neměla po ruce vzor, tak moje fotky za moc stát nebudou.

      Tak jsme si to pěkně vyříkaly a můžeme dál pokračovat ve vášnivém mačkání čudlíků! ;-)

      Vymazat
  3. ad 2.1: Děkuji, Aničko. :-) Plný pixly asi nedám, některé obrázky mají přes 5mega, by mě s tím tady vyhnali a pak to má ještě jiný důvod, ale zkusím ti vyhovět více - příště.

    OdpovědětVymazat
  4. nááááhodou, myslím, že mýš ty fotky pěkný.Prostě k článku a tak jak jsi to vnímala a cvakla tu krásu.Co na to, že na některých fotoserverech by ti vytýkali, že jim chybí to a ono, ale tam jde spíš o to držet se nějakých pravidel, což dost lidí i záměrně ignoruje :)Právě asi proto,že jim je bližší, když to vyfotí od srdce a dle sebe, než aby utně dodtžovali něco, co by už pak pro ně nebylo ono, to jejich.
    Je pravda, že ten letošní podzim si barvičky držel opravdu statečně a dlouho..Málokdy se vidí aby tak zářily, a vedle už bylo pocukrováno :)

    OdpovědětVymazat
  5. ad 4: Jé, Ani, já na fotoserverech? Jak jsi správně pochopila, fotím pro sebe, pro zachycení určitého okamžiku nebo zajímavé souvislosti a sem to dávám jako ilustraci. A může se to někomu líbit nebo ne, nic to pro mě nezmění.
    Nicméně proč bych si nenechala poradit? Jestli máš k tomu nějaký nápad - řekni!

    OdpovědětVymazat
  6. Leni, tak to fakt nemám.Buď se mi něco líbí, nebo nelíbí.Asi k jakékoliv tvorbě pokud není na zakázku nemám ráda pravidla.Právě proto, že pak omezují vyjádřit něco, co člověk chce po svém a ze sebe opravdu svobodně a být v tom PRAVDIVÝ.
    Chápu, že pod pojmem fotka, obraz, socha, kniha atd.je potřeba si něco představit, jak by to asi mělo vypadat..a že se k tomu někdo chce dopracovat.Mně to stačí orientačně, ale neřídím se tím se vším všudy..spíš tím, co mi to říká :)A že třeba jinému nic je mi celkem fuk..

    OdpovědětVymazat
  7. Moc pěkné.... oranžovou mám ráda:-))
    Ajka

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!